|
|
Genetické faktory ovlivňující charakteristické faciální rysy u osob s psychickými poruchami
Frajbišová, Aneta ; Šolc, Roman (vedoucí práce) ; Kočandrlová, Karolina (oponent)
Faciální část hlavy embrya je tvořena společně s mozkem ze stejných prekurzorů. Obličej je tvořen z buněk neurální lišty, které vznikají z neuroepitelu. Jakmile tedy dojde k narušení časného vývoje mozku, projeví se to ve tváři. Neuroepitel indukuje expresi mnoha důležitých genetických faktorů pro vznik obličeje, např. gen PAX3, Dsl-1, HMGN1. Na vzezření obličeje má však vliv i prostředí, konkrétně životospráva či způsob dýchání. Osoby se syndromatickými psychickými poruchami mají dobře známou a prozkoumanou faciální morfologii, kdežto osoby s nesyndromatickými psychickými poruchami, např. se schizofrenií, ASD, OCD či bipolární poruchou, jsou stále objektem mnoha studií. Genetické faktory ovlivňující faciální dysmorfii jsou často geny, které mají hlavní úlohu v centrální nervové soustavě či nepřímo ovlivňují skrze signalizační dráhy jiné geny známé pro vývoj faciální části hlavy, např. Fgf geny. Tato práce si klade za cíl určit tyto genetické faktory.
|
|
| |
|
|
Vliv cirkadiánních rytmů na vznik, průběh a léčbu psychických poruch člověka
Kititi, Tina ; Šolc, Roman (vedoucí práce) ; Škubica, Patrik (oponent)
Cirkadiánní rytmy řídí několik hlavních funkcí v našem těle. Uspěchaný životní styl dnešní doby může cirkadiánní rytmy poškozovat a spolu s tím vyvolávat řadu negativních vlivů, které jsou prediktorem vzniku psychických poruch. Schizofrenie a bipolární porucha jsou zařazeny mezi závažné duševní poruchy s rekurentním průběhem a častým dlouhodobým až doživotním léčením. Bylo prokázáno, že narušením cirkadiánních rytmů dochází ke zhoršení příznaků těchto psychických poruch a jejich zvýšenou mírou relapsu. Nejvyšší dopad mají narušené cirkadiánní rytmy na spánkový režim a rozdílné rytmy produkce hormonů. Mnoho studií navrhuje chronobiologickou léčbu jako možný doplněk k běžné léčbě antidepresivy a antipsychotiky. Hlavním cílem chronobiologické léčby je navrátit cirkadiánní rytmus do správného původního stavu. I přesto, že existuje určitá spojitost mezi cirkadiánními rytmy a patofyziologií psychických poruch, jeho přesná role není jednoznačně objasněna. Klíčová slova: cirkadiánní rytmus, psychické poruchy, bipolární porucha, schizofrenie, spánek
|
|
|
Poruchy cirkadiánních rytmů u bipolárních depresí a jejich spojení s polymorfismem ve vápníkovém kanálu L-typu
Filipovská, Eva ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Novosadová, Zuzana (oponent)
Bipolární afektivní porucha je závažné psychiatrické onemocnění postihující přibližně 1% populace. Vyznačuje se výraznými změnami nálad, období mánie střídá období deprese, mezi nimi může být variabilně dlouhé období bez příznaků. Zasahuje do pacientova každodenního života, často vede k sebevražedným sklonům. U tohoto onemocnění se objevují poruchy cirkadiánních rytmů, řízených suprachiasmatickými jádry v hypotalamu. Na narušené cirkadiánní rytmy poukazují projevy choroby, jako jsou abnormality ve spánku i v denní aktivitě pacienta či v cirkadiánním řízení rytmické syntézy hormonů. Jedním z mnohých faktorů, které spojují bipolární poruchu s cirkadiánním systémem na molekulární úrovni, jsou napěťově závislé vápníkové kanály, konkrétně kanály L-typu. U mnoha pacientů trpících bipolární poruchou byl nalezen polymorfismus v genu pro 1 podjednotku kanálu Cav1.2. Exprese těchto kanálů je řízena hodinovými geny a jejich správná funkce je důležitá pro udržování endogenních oscilací cirkadiánního oscilátoru v suprachiasmatických jádrech. Je tedy možné, že abnormální funkce těchto vápníkových kanálů v důsledku polymorfismu u pacientů s bipolární poruchou může být jednou z příčin cirkadiánních abnormalit, které provázejí toto psychiatrické onemocnění. Klíčová slova: cirkadiánní systém, suprachiasmatická...
|
|
|
Hodnocení komplexity signálu ve zpracování zobrazení pomocí funkční magnetické rezonance
Vyhnánek, Jan ; Boldyš, Jiří (vedoucí práce) ; Dvořák, Jiří (oponent)
Zobrazení pomocí funkční magnetické rezonance je v současné době nejpoužívanějším nástrojem pro zkoumání mozkové aktivity lidí a zířat. Předmětem dobývání znalostí z naměřených dat je typicky lokalizace struktur mozku aktivovaných během kognitivního úkolu, která je standardně vyhodnocována pomocí lineárního modelu či korelačních metod. Pro tento účel ale bylo některými autory navrženo také užití různých metod pro hodnocení komplexity signálu, které by mohly překonávat řadu omezení standardních metod zejména díky nezávislosti na a priori znalostech o vlastnostech dat. Tato práce vysvětluje možnosti využití metod hodnocení komplexity včetně aspektů jejich konfigurace a navrhuje dosud nepublikované srovnání metod při aplikaci na simulovaná data splňující očekávané biologické charakteristiky. Z výsledků evaluace vyplývá malý význam užití těchto metod v případech, kdy bylo možné zároveň použít i standardní metody. Hodnocení komplexity pomocí aproximativní entropie bylo v rámci evaluace shledáno účinným nástrojem v případě porovnání regularity signálu, vlastnosti nezjistitelné standardními metodami. Metody pro hodnocení regularity signálu nastavené na základě výsledků evaluace byly následně aplikovány na data naměřená v rámci studie zabývající se výzkumem emocí u pacientů s bipolární poruchou a bylo zjištěno, že...
|
|
| |
|
|
Metody sociální práce používané u klientů s duševními poruchami a jejich efektivita
Pomahačová, Kateřina ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Ondrušová, Jiřina (oponent)
V diplomové práci na téma ,,Metody sociální práce používané u klientů s duševními poruchami a jejich efektivita" jsem se věnovala terminologii, kde jsme se seznámili s obecným pojmem duševní porucha a dále se dozvěděli základní informace o mnou vybraných duševních poruchách jako schizofrenie, afektivní poruchy, konkrétně bipolární porucha, dále neurotické poruchy, konkrétně obsedantně-kompulzivní porucha a v poslední řadě poruchy osobnosti a to konkrétně hraniční porucha osobnosti. Dále jsem se věnovala možnostem léčby duševních poruch, kde jsme se seznámili s prevencí a přístupem sociálního pracovníka, dále se sociálním šetřením, léčbou a s opatrovnictvím osob s duševní poruchou. V poslední řadě jsem se věnovala metodám sociální práce. Hlavním cílem mé diplomové práce bylo zjistit jaké metody sociální práce jsou používány při práci s klienty trpící duševní poruchou, zda vůbec jsou nějaké používány a jaká metoda je používána nejčastěji. Dalším mým cílem bylo zjistit efektivitu používaných metod sociální práce. K dosažení mého cíle jsem zvolila metodu dotazníkového šetření. Dotazník byl tvořen z 11 otázek, které byly polootevřené. V rámci průzkumu jsem došla k závěru, že metody sociální práce jsou poskytovány klientům s duševní poruchou, jsou používány všechny metody sociální práce pro duševně...
|
|
|
Fyzioterapie u pacientů s bipolární poruchou
Knotková, Denisa ; Zahrádka Köhlerová, Michaela (vedoucí práce) ; Straková, Eva (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: á ö á Název bakalářské práce: Fyzioterapie u pacientů s Abstrakt bakalářské práce: Tato bakalářská práce se věnuje otázce, jakou úlohu hraje fyzioterapie u psychiatrických pacientů, konkrétně se zaměřuje na pacienty s je shromáždit informace o tomto onemocnění ze všech jeho hledisek, a popsat, jakým způsobem pacientům přistupuje z První část této práce popisuje vznik a symptomatologii bipolární afektivní poruchy, dále diferenciální diagnostiku, komorbidní onemocnění, farmakologickou léčbu a psychoterapii. Druhá část práce se věnuje fyzioterapeutickým přístupům a metodám, indikacím a kontraindikacím. Formou rešerše budou zpracovány studie pojednávající o fyzioterapeutických léčbě těchto pacientů a jaký vliv mají na jednotlivé fáze jejich ění. Studie budou shrnuty a rozebrány v Klíčová slova:
|
|
|
Spánkové koreláty časného rizika bipolární afektivní poruchy u dětí a adolescentů.
Šebela, Antonín ; Goetz, Michal (vedoucí práce) ; Příhodová, Iva (oponent) ; Vevera, Jan (oponent)
Úvod: Nálezy narušeného spánku a cirkadiánních rytmů byly opakovaně replikovány u dospělých i u dětí s bipolární poruchou (BP) a jsou proto považovány za jádrové příznaky BP. I přesto, že jsou narušená cirkadiánní rytmicita a spánek uváděny v různých heuristických modelech vývoje BP, nebyly zatím jako biomarkery v populaci v riziku dostatečně validovány. Proto jsme provedli: a) Explorativní studii spánku a cirkadiánního rytmu klid-aktivita u potomků BP rodičů; b) Navazující studii spánku a cirkadiánního rytmu u dětí a adolescentů BP rodičů, u kterých nebyla přítomná psychopatologie, s výjimkou deprese a úzkostných poruch. Metody: a) 14 dnů aktigrafického měření a subjektivní škály (dotazník dle Chervina, Dotazník ranních a večerních typů - verze pro děti, MEQ a spánková škála dotazníku General Behavior Inventory, GBISS) k testování chronotypu a kvality spánku, psychiatrické vyšetření k určení psychopatologie. b) Studie se stanovenými hypotézami dle výsledků studie a), užívající ≥ 14 dní aktigrafického měření s pokročilejšími technikami k určení chronotypu, sociálního jet lagu a spánkové makrostruktury, psychiatrické vyšetření a subjektivní psychometrické škály k určení plného psychopatologického profilu. Výsledky: a) Bylo zařazeno 42 potomků v riziku a 42 kontrol srovnatelných věkem a pohlavím. U...
|
|
|
Obezita a psychiatrická onemocnění
Pluhařová, Apolena ; Matoulek, Martin (vedoucí práce) ; Karbanová, Martina (oponent)
Úvod: Obezita úzce souvisí s psychiatrickými poruchami. Zkoumala jsem vzorek pacientů trpících obezitou, kteří byli na VLCD/LCD během redukčního pobytu v nemocnici. Cílem výzkumu bylo zjištění výskytu psychiatrických onemocnění mezi obézními pacienty a vývoj jejich hmotnosti. Metodika: Kvantitativní výzkum proběhl na oddělení D3 na III. interní klinice 1. LF UK a VFN v Praze. Data pro výzkum byla získána z lékařských zpráv pacientů na VLCD/LCD během redukčního pobytu v období 2018-2019. Výsledky jsem porovnala s českou populací a odbornou literaturou. Výsledky: Z analýzy dat vyplývá, že psychiatrickou diagnózou trpí 42,2 % žen a 26,2 % mužů ve zkoumaném vzorku. Nejčastěji se vyskytující psychiatrickou poruchou byla deprese a úzkost. Z výsledků srovnání vzorku pacientů na VLCD s českou populací vyplývá, že mezi pacienty na VLCD a jedinci s obezitou ve zbytku české populace je u žen podobné zastoupení depresivní poruchy. U mužů je menší výskyt deprese u pacientů na VLCD než ve zbytku populace. Menší výskyt depresivní poruchy u mužů může být dán tím, že jedinci se těžkými psychiatrickými stavy nejsou na redukční pobyty přijímáni. Pacienti s psychiatrickou diagnózou měli na začátku pobytu v průměru vyšší hmotnost než pacienti bez psychiatrické diagnózy. Přestože pacienti s psychiatrickou diagnózou...
|
host ::
RSS.